Oslava roku české hudby

Bedřich Smetana – Scherzo z Triumfální symfonie

Antonín Dvořák – Koncert pro violoncello a orchestr h-moll, op. 104 (dirigent Radek Baborák, sólo Petr Nouzovský – violloncelo)

Antonín Dvořák – Karneval

Bedřich Smetana – Šárka

Josef Suk – V nový život

Triumfální symfonie byla Bedřichem Smetanou napsána u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou a nese věnování tomuto manželskému páru. Na zásilku s věnováním však nedostal skladatel z Vídně nikdy odpověď a opis skladby se dokonce ztratil.
 
Violoncellový koncert h moll, Op. 104 českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka je jedním z nejvýznamnějších koncertů pro tento nástroj a patří mezi Dvořákovy nejslavnější skladby. Dvořák si nakonec vybral violoncello pro vyjádření své nostalgické nálady při odjezdu z dlouhého pobytu v Americe a na druhé straně velké radosti z návratu do vlasti.
 
Hlavní prvek skladby Karneval Antonína Dvořáka lze považovat ideu přírody ve všech jejích podobách: jako živlu životodárného, ale i zničujícího. Karneval nemá být chápán doslovně jako rej masek, ale spíše jako karneval života.

Šárka je třetí symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Byla pojmenována podle bojovnice Šárky z pověsti Dívčí válka, hudebními prostředky je zde vyprávěn válečný příběh Ctirada a Šárky.
 
V nový život od Josefa Suka je symfonický slavnostní pochod z roku 1919. Skladatel ho věnoval Sokolu, který ho dodnes užívá při různých příležitostech včetně všesokolských sletů. Suk vytvořil první verzi skladby v roce 1919 pod vlivem účasti československých vojáků, zejména z řad legionářů a sokolů, v bojích souvisejících s hraničními spory nového Československa.
 

Oslavte s námi Rok české hudby. Slavnostní koncert spojí v harmonický celek tři velikány české hudby – Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Jejich díla zaznít v provedení se symfonickým orchestrem Česká Sinfonietta. Koncert je součástí koncertního cyklu ROK NA 4 DOBY a celostátní projektu Smetana 200. Generálním partnerem cyklu je Nadační fond Škoda Auto.

Česká Sinfonietta je symfonický orchestr, který vznikl na základech souboru Baborák Ensemble a debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro v roce 2011. Nadšené přijetí i skvělá atmosféra, která se vytvořila v samotném orchestru, vedla Radka Baboráka a jeho kolegy, spolužáky, přátele a spoluhráče z mnoha českých komorních souborů a orchestrů k myšlence založení festivalového orchestru, který se setká a vystoupí několikrát do roka a nabídne tak alternativu, jež na české hudební scéně chybí. Česká Sinfonietta se představila publiku na koncertech ve Španělském sále, Rudolfinu, Obecním domě, vystoupila na festivalech Lípa Musica nebo Svatováclavský hudební festival. Zcela jedinečná je spolupráce s Národním festivalem Smetanova Litomyšl, na němž patří těleso ke stálicím programu. V roce 2017 se Česká Sinfonietta představila i na MHF Dvořákova Praha. Koncerty České Sinfonietty jsou pravidelně přenášeny Českou televizí a Českým rozhlasem. Pro japonskou nahrávací společnost Exton realizovalo těleso dvě CD se skladbami W. A. Mozarta a J. Haydna.

Petra Nouzovského, který se řadí mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, můžeme slyšet na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Herkules Saal v Mnichově). Jeho hra je hodnocena superlativně pro svou svrchovanou technickou noblesu kloubící se s originální hudebně tektonickou výstavbou jím interpretovaných skladeb. V průběhu minulých sezón se Nouzovský představil na mnoha orchestrálních a recitálových koncertech v Evropě, Severní Americe a Asii. V minulé sezóně vystoupil společně s Nagoya Philharmonic, PKF-Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Českým filharmonickým sborem Brno anebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy. V minulých sezónách se dále představil v Německu, Číně, Japonsku, New Yorku, Estonsku, Polsku, a to v recitálech, komorních koncertech, nebo za doprovodu orchestrů (Krakow Philharmonic, Philharmonie Südwestfalen, Slovenská filharmonie). 

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti světové klasické hudební scény. Vystupoval na v koncertních sálech po celém světě a spolupracoval s řadou výjimečných dirigentských osobností, jako jsou Daniel Barenboim, Simon Rattle, Vladimír Ashkenazy, Naame Järvi či Seidži Ozawa. Radek Baborák v minulosti působil jako sólohornista v PKF — Prague Philharmonia, České filharmonii, Mnichovské filharmonii a v sezonách 2003—2010 též v Berlínské filharmonii. Sólově vystoupil s řadou prestižních těles, např. s Bamberskými symfoniky, Petrohradskou či Moskevskou filharmonií, Londýnskou královskou filharmonií, Tonkünstler Orchestra Vídeň, Mozarteem Salzburg či Filharmonií Arthura Rubinsteina v Lodži. Jeho vstup mezi dirigující sólisty iniciovali hráči Mito Chamber Orchestra, když ho vyzvali k zastoupení indisponovaného Seidžiho Ozawy na evropském turné orchestru. V současné době působí Radek Baborák v Mito Chamber Orchestra jako Ozawův asistent a je hlavním hostujícím dirigentem Yamagata Symphony Orchestra. Od sezony 2021, je šéfdirigentem a dramaturgem ZSO Mariánské Lázně.

Radek Baborák začal studovat hru na lesní roh v osmi letech u profesora Karla Křenka, pokračoval na Pražské konzervatoři pod vedením profesora Bedřicha Tylšara. Hned po studiích mu bylo nabídnuto místo prvního hornisty v České filharmonii — zcela výjimečně bez konkurzu. V roce 1995 obdržel cenu Grammy Classic a Cenu Davidoff. Věnuje se též pedagogické činnosti — vyučuje na HAMU v Praze, berlínské Barenboim-Said Academy a hostuje na TOHO University Tokyo. Významnou součástí hudebního života Radka Baboráka je komorní hudba. Založil a umělecky vede soubory Baborak Ensemble, Český hornový sbor a smyčcový soubor Pražští komorní sólisté.